Původně myšleno na focení, ale dá se využít na večůrek, ven, možná na nějakou míň formální akci a tak. Záleží na člověku, kam to chce nosit. Ty šaty jsou luxusní a podobné jsou v bershce, možná dokonce i konkrétně tyto. Veškeré obrázky jsem stahla z fashiolisty a dala je dohromady, přece jen je to snažší nahrávat jeden obrázek než odkazovat 5. Takže tak. Kochejte se mí milí :)

Včera jsme před večírkem zvládly rychlofocení, s jednou z lofek. A ty fotky jsou tak krásně pozitivní a plné energie, že si nemůžu odpustit je sem nedát.

Takže snad se vám budou líbit. Je to s tím novým objektivem, je super :)

Tak. Konečně mi přišel vytoužený a opravdu hodně dlouho očekávaný objektiv. Naši ho přivezli v sobotu v noci, kdy jsem já byla někde v akci, ze které jsme se vrátili v 6 ráno. Po čtyřhodinovém spánku mě doma čekali dva malí ďáblíci. K mé úlevě je maminka vzala na chvilku na procházku, takže jsem si mohla odpočinout. Než jsem to ale stihla, tatínek mě zaúkoloval ozkoušením objektivu, jestli je všechno v pořádku atd.

A guess what? Je naprosto nejlepší! Prostě ho miluju. Fotila jsem mé rodinné příslušníky, ale nepředpokládám, že by zveřejnění tady vzali jako poctu, nýbrž by mi vynadali. Naštěstí jsem to ale zkoušela i na jiných srandách, jako například na orchideji, kterou moje maminka dostala od maminky a tatínka dvou ďáblíků. (jejich tatínek má polovinu mých genů, bídák)

Tak tady je :)

Všechno začalo vlastně normálně. Ani jsem nezaspala, jenom jsem si doma zapomněla hrnek s kafe. Ve škole nás učitelka pustila dřív, byli jsme venku a tak... pohoda byly jsme na houpačkách a pak dokonce na skluzavce. Trochu neobvyklé, i když zábava.

Pak to začalo trochu haprovat. Zjistila jsem, že škola, která měla být záchranou vlastně asi taková záchrana nebude, protože to vypadá dost bledě. Což znamená, že teď musím makat na 100% s učením na přijímačky. A taky že budu a bude to mít grády.

Pořád teď na všechno zapomínám, do všeho se mi promítá učení na přijímačky, ve škole je to úplně zvláštní a nepřemýšlím nad ničím jiným než nad focením, pokud mám volnou chvilku mezi tím učením. A když nepřemýšlím nad focením, přemýšlím nad kamarádem, protože prostě je to divné. Všechno.

Taky jsem si říkala, že bych zase po dlouhé době mohla vyplodit nějaký ten fejetooon, jednak mě to baví a navíc jsem to psala k maturitě, tak trochu styl, no ne?

Jo a další divná věc. Dneska jsem se na 90% upsala jednomu fotografovi na zkušební focení, že bych případně pro něj fotila. Ale ne jako fotografka, což by se nabízelo, vzhledem k tomu že skoro nic jiného nedělám, ale jako modelka. Ale zase si říkám... proč ne. Stačí trošku cvičit, protože jsem malinko přibrala. A děsně mě to štve, takže teď mám aspoň motivaci. Protože plavky fakt motivace nejsou, když pka vidím ty holky, mezi kterýma se sotva kdy najde některá, která by neměla špek jak já.

Jo a taky jsem se konečně dokopala k tomu, že jsem si nachystala naušnice, které mám udělané už delší dobu, do školy, ukázat je holkám. už bych se jich potřebovala zbavit. Jo a dělala jsem čelenku dneska. Boží, ještě ji nemám vyfocenou. Ale mám vyfocenou jednu z neděle. Je to na focení pro mimina, novorozeňata. Trošku bych se tomu chtěla o prázdninách věnovat. Je to milé.

Nevím, co budu dělat když se nedostanu. Vlastně vím, budu si hledat práci. Ale ještě ne... ještě je brzo na to, abych si hledala práci. Vždyť jsem vlastně ještě dítě...

Neumím odpočívat. Vlastně na to ani nemám čas, abych pravdu řekla. Dnešek jsem měla v původní verzi trávit focením Mamuta, ale padl odvoz, padlo focení. Tak jsem si říkala, že nově objevený volný den strávím nad výrobou čelenek na focení pro mimina. Nějaký čas tím trávit můžu, ale rozhodně ne celý den. Včera jsem to nevystíhala, takže jsem dnes zaběhla do obchodu pro organzu a nějaké knoflíčky. Co čert nechtěl, chvilku na to jsem se dozvěděla, že budu dnes hlídat. Miluju naše dětičky, včera jsme dokonce zmáli takové to rychlofocení, jak prostě mají děti dobrou náladu a vás napadne, že by z toho mohlo vylézt pár fajn fotek.

Asi před minutou mi volal bratr, že je ošklivo, takže se hlídání přesouvá na zítra. Vlastně mi to docela vyhovuje, potřebuju se nachystat na dnešní večůrek a taky upravit pár fotek.

Jo. Dneska bude pááárty hárd.

4 holky, z nichž jedna slaví 20, flaška tequilly, pár pomerančů a skořice. Boty na podpatku, trošku sexy oblečení, krejzy doplňky a hodně, hodně, hodně super zábava. Samozřemě to rozjedeme na klubu, o tom žádná.

Konec o dnešku a teď ukázka mojí práce přes dny volna. Prostě mi nešlo nic nedělat.

Včera jsem si uvědomila důležitou věc a dneska jsem se rozhodla pro podstatný krok k přijímačkám. Začnu tím dnešním rozhodnutím, to druhé je dlouhodobější a nejspíš taky zábavnější.

Dneska se mě člověk, od kterého bych to nečekala ani ze srandy, ptal, kdy dělám přijímačky. Trochu mě to znepokojilo, taky skrz to, že písemné maturity jsou skoro hotové a matika prý byla vysloveně slastná. To mě nějak nakoplo k tomu, že si vypracuju plán. Studijní plán, který bude končit 15. června. Kromě bioly, chemie a fyziky bych tam taky měla někam vecpat aspoň trošku angličtiny, což se mi sice už vůbec nechce, ale přece dělám za měsíc FCE, tak bych na to asi neměla kašlat úplně moc...

Nemám nejmenší tušení, jak ten plán bude vypadat, ale měl by být dost efektivní a musím to stíhat. Mezi tím bych taky měla postíhat trochu klavíru, nějaké to focení (i když to teď asi docela minimálně) a sport. Bez něj jsem totiž ztracená a má nálada upadá do mínusových teplot. Už jsem zmiňovala, že se z toho asi poseru?

A teď druhá část. Dívala jsem se na jeden film. Something borrowed. Je dobrý. Líbil se mi, bylo to milé. A jako bonus mi to pomohlo konečně si uvědomit, že takhle to prostě nefunguje. Slušnost a skromnost spojené s opravdovou naivitou a ne s vyloženou hloupostí se dnes prostě nenosí. Hodné holky jsou super a mají je všichni rádi, ale prince získají opravdu jenom ve filmech. Není to tak, že by ty sebevědomé (atd.) jejich princ opustil kvůli těm chytrým a nenápadným. Dřív jsem tomu chtěla věřit. A taky to tak dopadlo. Už mě to nebaví. Nechci být ta hodná, na kteoru se můžou všichni spolehnout, které si můžou všichni postěžovat a přitom dusit svoje názory, jen abych nikoho neurazila. Na nikoho se projistotu ani nepodívat, protože by se mohl líbit kamarádce. No tak, když se mu líbím já a ne ona, tak co? Když ji nechce?

Mladí lidi se mají bavit, ne utápět v depresích. Shit happens, tak popojedem, ne?

Květen jsem se rozhodla věnovat focení. Ve skutečnosti na něj nebudu mít moc času, ale i tak je mi blízko natolik, že ať vidím cokoliv, okamžitě to převádím do roviny čipu. Zvlášť pokud se mi to líbí. Možná jeden outfit věnuju koncertu, ale to má zatím čas.

Tentokrát se "bude fotit" venku. Vlastně... jako obvykle. Na ateliér prostě peníze nemám. Ani na ten malý.

Tak jdeme na to :)

Jasně že není. Co to je? Tohle už je přece léto, žádné jaro! Je normální, abych v 8 večer šla ven jen v tílku a kraťasech? V dubnu? Tohle je léto, žádné jaro. Nezlobte se na mě, ale já to tak vidím. A moje ramena taky. Dneska jsem si je trošku přismahla. Byla jsem venku. Doprovodit kousek kamarádku domů, na bruslích. A hádejte co? Moje kůže je tak o tři odstíny tmavší. Nejmíň.

Konec keců, teď to pozitivní. Tady je ten oficiální článek, který viděla modelka. Bylo to moc fajn, zasmály jsme se a hromadu fotek jsme zmákla během necelých dvou hodin, včetně vybírání oblečení a přecházení přes půl města. Po dlouhé době zase ukládám fotky sem, chci vám ukázat ty, které jsem nedávala na of. stránku. Ale samozřejmě, v tom odkaze navrchu je ofi článek, takže všechny fotky, co byly zveřejněny. A teď bonus :)

Snad se vám budou líbit. Kdyžtak tady si někde můžete najít kontakt i ceny, kdyby měl kdokoliv zájem o focení :)

Šance, že bych pochopila lidi, kteří sdílí svůj život s facebookem ji vážně mizivá. Člověk by řekl... snaha se cení. Ale nalijme si čistého vína, jo? Pokud se snaží někdo napsat něco úctyhodnějšího, než je jen "právě si vařím oběd", mělo by to mít trochu úroveň. Pár velkých písmen u slov uprostřed věty to moc nezachrání, jestli tam být nemají. A když už tak, že velká písmena, tak aspoň SAKRA spisovně, no ne? Vím, su Moravačka, no né? Ale když píšu něco, co mě má svým způsobem reprezenotovat, snažím se psát spisovně. Pokud nejsem zrovna nějak extrémě naštvaná nebo rozčílená nebo tak.

Dneska má jedno naše mímo svátek, takže budeme přát :) taky mám klavír, takže z toho dnešního cvičení už mě pěkně bolí ruce. Když už to došlo tak daleko, že mi začal pomalu odumírat malíček na pravé ruce, chtělo to přestávku. Tak mám přestávku. Jak budu mít další chvilku, hodím sem nějaké fotky z víkendu. Byla jsem fotit v pátek i v sobotu, páteční mám skoro hotové a se sobotníma fotkama jsem se dostala zatím aspoň ke stažení. Volného času totiž ubývá...

Začíná mi pomalu téct do bot. Budu muset omezit aktivity netýkající se školy nebo přijímaček, protože za měsíc a půl mám první testy. Nemám pocit, že bych dělala maximum, což bych ráda napravila. Bohužel, ať už se mi to líbí nebo ne, focení i klavír i korálkování teď musí stranou. Focení sem tam, s tím, že fotky nebudou hned. Klavír tak, abych se něco naučila, ale nemůžu u toho sedět půl víkendu. Žádné seriály ani filmy, facebook jenom kvůli focení nebo škole. A párty? Možná v sobotu. Možná. Pak čarodějnice... a pak nejspíš až jedna obrovská párty na konci školního roku, jako oslava napsání všech testů a snad i předání vysvědčení. Ne že bych propadala. Takže... lidičky, 30.červen bude strůjcem osudové noci, kdy nejspíš nepoznám sama sebe. Prostě budu potřebovat upustit páru, tenhle hrnec už je pod nebezpečně vysokým tlakem.

Nehtíky na tento měsíc (vím, přidávám to tak tak, za chvíli končí... ale co už) rozdělím na dvě části. První část bude veselá, jarní, přesně na prosluněné dny a ta, která se dá nosit pořád.

Druhá polovina bude párty polovina. Věci, co bych já osobně nehecovala do školy nebo tak, ale na akci, diskotéku a tak by byly faaakt moc super.

Tak jdeme na to :)