Nový měsíc, nové předsevzetí. Nové začátky až později.

2. září 2015 v 0:15 | Michelle |  moje vylívání srdíčka
Od posledního článku, kdy jsem, v podstatě, probrala všechny myšlenky jak sama se sebou, tak díky vašim reakcím i s vámi, se cítím moc dobře. Chtěla bych vám šem moc poděkovat za reakce a komentáře, které jste mi nechali. Věřte nebo ne, strašně jste mi pomohli. Vidíte do toho víc, než většina z těch, které vídám na živo. Znáte mě z nich nejlíp.

Jakoby mi spadl kámen ze srdce. Cítím se svobodně. To už se mi dlouho nestalo... :) Sice mám ještě pár focení před sebou, to protože nechci rušit sliby, ale to bude všechno do Vánoc hotové. A pak už nic. Prostě už žádný stres. Chtěla bych k tomu nějakou změnu. Něco... pro takový ten pocit ukončení jedné kapitoly. Chápete, co myslím.

Za necelé tři týdny nám začíná škola. Schválně jsem si zapisovala tělocvik, u kterého se dalo čekat dost skupin na to, aby mi seděl do rozvrhu. Hádejte co. Nesedí. Skupiny jsou jen dvě a obě se mi kryjí s předměty, na které chodit potřebuju. Dost mě to naštvalo. Těšila jsem se na to. No, nezměním to...

Mám pocit, jakobych vám neměla o čem napsat. Jsou fakta, jsou věci, nad kterými přemýšlím, ale zatím nemám poci, že bych se o ně chtěla podělit s celým světem tohoto blogu.

Po dlouhé době jsem byla v Brně. Tenhle víkend. Kamarád slavil narozeniny a byl Rainbow Run (pokud o tom nevíte :)). Včera jsem měla schůzku kvůli ještě jedné svatbě. Další už brát neplánuju... aspoň letos ne. A na jaře taky ne. No... nejspíš ani v létě.

Vybrala jsem si klobouk! Jen musím zjistit, jestli ho majív ČR v kamenném obchodě. Snad. Modlím se v to. Teď abych znovu jela do Brna... že :)

No a zítra jedeme na výlet na kole. Konečně se začínám zase hýbat. Konečně na to mám čas a nemusím z toho mít výčitky svědomí. Na internetu se mi chce trávit čím dál míň času. V porovnání s některýma na Twitteru mám pocit, že bez netu si užijeme život mnohem víc a líp. Jen jim to tam nebudu cpát. Tohle moc z nich nečte, takže můžu. A ti, co čtou, probém nemají. Mají totiž i život. :)

O víkendu mám jít na další párty. Po pravdě... nechce se mi. Proč? Co z toho budu mít? Ani tu kocovinu ne.

Welcome
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Opti-Mystique Opti-Mystique | Web | 2. září 2015 v 10:35 | Reagovat

Hahaha, klasika. Na twitter chodím ráda z části proto, že tam mám vyhlédnuté jedince, pro které jsou sociální sítě vlastně celý život a něco mimo ně pro ně neexistuje. Neuvěřitelné (a také trošku smutné), že tak někdo může fungovat...
S rozvrhy jsou občas opravdu potíže, chtěla jsem si letos dát francouzštinu, ale také mi žádná ze skupin neseděla do rozvrhu, to je prostě na naštvání! :D
A klobouk? Klobouk? Húúúú, jaký? :3

2 Sentencia Sentencia | Web | 2. září 2015 v 19:11 | Reagovat

Je dobře, že ti vypsání se pomohlo ;) A že ti sedí i tvůj nový postoj k tomu všemu. Věřím, že malá pauza ti prospěje a pak se vrátíš v ještě lepší formě a se spoustou nových nápadů.
Na párty jdi. Zákon schválnosti v tomhle případě hovoří totiž naprosto jasně - když se někam netěšíš, tak je velká pravděpodobnost, že se ti tam nakonec bude náramně líbit a bude to super ;)

3 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 15. září 2015 v 14:32 | Reagovat

Dúfam, že si na párty bola a aj si sa pekne zabavila. Treba aj to. Vieš ako sa hovorí, že keď sa ti nechce tam ísť je veľká pravdepodobnosť, že sa ti ani nebude chcieť odísť. :) V každom prípade rob čo ťa baví, napĺňa a robí šťastnou, spokojnou a usmiatou. Všetko príde, čo má prísť, takže žiaden stres a len pekný úsmev na perách :). S ním to ide vždy tak nejak ľahšie... no nie? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama