fototvorba Mischy

Výsledek focení v písku.

24. května 2013 v 20:03 | Michelle
V minulém článku jsem vám ukázala jen jednu z výsledných fotografií, tak jsem se rozhodla, že dneska vás (snad) potěším víc a ukážu další fotky. Chcete ještě nějaké vidět? :D

Jinak jsem včera byla domlouvat to velké focení. A... páni! Pan velký šéf mi všechno schválil, celý nápad, dokonce přimyslel sám ještě pár detailů. A pak jsem si zkoušela šaty :) takže, dámy a pánové, kdybyste něco plánovali, nebo třeba měli ukončenou v tanečních, Svatební Studio Dany Svozílkové to jistí ;) jsou hrozně milí a vštřícní a šaty mají fakt krásné, na konec článku hodím jednu mobilovku, co ze včerejška mám :)

No, dost okecávání... tohle plánované focení bude až za delší dobu, musí se naplánovat, zorganizovat a pak se teprve bude fotit. Přípravy budou nejspíš náročné, ale mně to nevadí a zbytku to může být jedno :)

Jinak, šaty z fotek jsem dnes nesla na přehlídce, jsou pohodlné a navíc krásné, ale můžu vám říct, že být tam celý den není nic neúnavného a to suprrychlé převlékání je sice na jednu stranu zábava, ale tak trochu stresík :D Nějaké fotky z přehlídky mám, dala jsem foťák mamce, ale nemám čtečku u sebe, takže článek s přehlídkovýma fotkama sem dám až za pár dnů, nejspíš.

No, dost okecávání a hurá na fotky! :)

Jak se fotí móda.

22. května 2013 v 18:49 | Michelle
Slíbila jsem, že jak budu moct, ukážu vám fotky z módního focení, opět s mou A. Šaty jsou jejím dílem, navrhla je i zrealizovala. Já je nafotila a při maturitě jí dělala modelku. To si zopakuju v pátek na přehlídce, jako bonus. Pak dodám i naši společnou fotku s plakátem, který je celý právě z fotek, jež vznikly před deseti dny. Tu fotku ale ještě nemám, cvaknem ji v pátek na přehlídce :)

Teď k focení. A. mi popsala šaty, jak vypadají. Pak mi poslala fotku límce, abych měla lepší představu. A řekla... "nic romantizujícího". Hm. Tak jsem si teda udělala představu. Protože představu neviděla (jasně, trochu nereeálné, žeano), tak si nebyla jistá mým výběrem místa. No... pak se na stresování vykašlala a nechala to na mě... a ono to dopadlo dobře :) Měly jsme dvě asistentky, naštěstí, ruce obou byly potřeba. Nad fotkama jsem pak strávila spoustu hodin při postprocesu, nebylo to tak úplně jednoduché, jak se může zdát, nebo jak je pro některé úprava šup šup. Nejtěžší bylo přijít právě na způsob úpravy, aby se hodil, nezavazel, netlumil a přitom nebyl výraznější než sám motiv. No jo... dala jsem se na vojnu, tak musím bojovat.

Teď mě čekají další dvě fashion focení, jedno bude cca tak velké jako tohle, druhé bude na mé poměry až megalomanské, uděláme z toho fashion story. Jedu zítra do Zlína, domluvit to. Až to bude domluvené a jisté, řeknu vám, o co přibližně jde, detaily až s hotovýma fotkama ;)

No a teď... Podpatky se bořily, písek se lepil všude, všechno bylo špinavé. Naštěstí se to dalo oprášit a vyčistit i bez čistírny. I když já ho z botů práším ještě teď :D

Ale myslím, že to stálo za to. Dostala jsem pochvalu dokonce od jedné fotografky, ke které mám jakože respekt. Technicky možná nedokonalé, ale po umělecké stránce fakt dobré.

Jinak... taková osobní péeska, splnila jsem si svých dost percentil, vzali mě na antropologii a dokonce jsem se i umístila hezky. Jsem šťastná jako blecha :) Sice mě mrzí, že nebudu s Olomoučákama, ale v Brně mám lofky a Kač, takže to bude taky moc fajn, navíc ten obor bude prostě... senzační :)

A teď pohádka o tom, jak udělat z focení komedii :D



A teď výsledek... :)

Je to jedna z mnoha, další najdete na mém fb, budu je tam postupně přidávat. Odkaz v menu nebo tady :)

Sezona pomalu ale jistě začíná a s ní spousta práce.

2. května 2013 v 15:40 | Michelle
Doufám, že tento článek nepochpopíte tak, že bych si třeba chtěla stěžovat. Vlastně možná to tak svým způsobem je, ale ve skutečnosti jsem hrozně ráda, že to tak je, že toho mám spoustu a že tu spoustu celou zvládám. Potřebuju mít něco na práci, protože jinak lenivím a hlavně mám čas přemýšlet nad blbostma, které mi kazí náladu.

Dneska mi přišel balík s kouzelnýma scrap papírama, protože lidi blázní, chtějí se fotit a moje zásoba obalů na alba se z hromady zúžila jen na jeden. S tím si sice do přijímaček vystačím, protože budu předávat jenom jedno focení, ale nerada bych, aby to dopadlo jako při předávání fotek z boudoir - ten den, co jsem měla fotky předat se pc rozhodl pohádat se se mnou i s tiskárnou a pořád to bylo špatně. Takže jsem pokazila několik papírů a neměla další. Takže jsem běhala jako trdlo po pc prodejnách i papírnictvích po celém městě, až jsem v posledním, skoro bez naděje, že se to ještě povede sehnat, narazila na etikety. Nějak se to zvládlo, fotky jsem předala asi o půl hodiny později, než jsem chtěla, ale problém z toho nebyl. Naštěstí. Byly to ale nervy, které už si nechci zopakovat. Fakt je asi lepší mít všechno s časovou rezervou.

Pořád musím přemýšlet nad tím dalším blogem. Vaše komentáře mi moc pomohly a já si jich vážím, stejně jako vás a tímto za ně děkuju. Komentář Teeda mou myšlenku posunul tak o dva až tři kroky kupředu k vlastně úplně jinému nápadu, nejspíš daleko lepšímu. Jsem ráda, že znám takové lidi :)

Tablo je konečně vyřešené. V neděli mám přijímačky. A jo, jsem nervózní. Dneska se mi zdálo, že mě na tu antropologii nevzali. Řeknu vám, ten dopis nevypadal vůbec tak mile, jak bych si přála.

Potřebuju sehnat modelky a i modely. Jeden pár, nebo i nepár, na "svatební" focení, k tomu pár malých baletek (zní to jako děsný kýč, vím, ale představa vypadá jinak, než zní v bodech), pak potřebuju nějakou slečnu, která hraje na nějaký přenosný nástroj - tím mám na mysli žádný klavír nebo cimbál, i když varhany by mohly být dost zajímavé.

V nejbližší době jsem měla v plánu objednat fotopozadí, ale přemýšlím, že dám nejdřív přednost dálkovému odpalovači. Ale asi ne. Zatím se to dá zvládat i bez něj a hlavně mám s fotopozadím plán na projekt, který bych ráda v co nejbližší době vytvořila a zkusila se vecpat do nějaké galerijní kavárny nebo tak, protože si nejsem úplně jistá, jestli by opravdová galerie o mé výtvory stála.

Na závěr ještě jedna fotka z focení, které jste tu už viděli. Je jiná, než ty předchozí. Ze všech fotek z toho focení se mi asi líbí nejvíc. Ne asi, určitě. Podle mě vyjadřuje víc, než všechny ostatní dohromady. Jsem na ni hrdá, i když vím, že není dokonalá. Tohle je zhruba směr, kterým bych chtěla pokračovat. Samozřejmě nezanevřu ani na ty jemné a romantické a mile barevné fotky, především při zakázkách. Ale opravdu, myslím, že tohle je o stupínek výš. Nevadí, že to je pořád dost daleko ke špičce, ale myslím, že jí ani dosáhnout nechci. Protože... co pak? Když se dostaneme na vrchol, nemáme už kam pokračovat, jsme v cíli. Pak už je zase jen cesta dolů.


Zajímal by mě vás názor na tu fotku :) je kostrbatá, protože je zmenšená, ve větším ji najdete na stránce, kam fotka odkazuje :)

Barevná nebo černobílá A?

30. dubna 2013 v 14:11 | Michelle
Právě jsem dodělala jednu fotku. Líbí se mi, líbí se mi i nový způsob úpravy, rozdíl je velký, i když nejde poznat, pokud neznáte originál. Ale ten si nechám pro sebe ;) nějaké to know how si uchovat chci, což určitě pochopíte.

Co ale nevím je, jestli je fotka lepší barevná nebo upravená. A nevím to u dvou. Tak jsem vás chtěla poprosit o radu. Je mi jasné, že každá varianta má své kouzlo a každý má blíž k jiné. Já mám třeba obvykle blíž k černobílé, ale tady si prostě jistá nejsem, protože v barevné vynikne atmosféra jara, kdežto u černobílé víc vnímám emoci a modelčinu náladu.

A teď babo raď :D

Tak co, která? :)



A. tentokrát romanticky.

28. dubna 2013 v 21:49 | Michelle
A už jsem fotila jako lesní vílu, jako vodní vílu a tentokrát jako růžovou panenku. První focení mezi výčet nepočítám, protože to jsme se teprve seznamovaly. Fotí se s ní dobře, většinou pochopí, co po ní chci a pokusí se mě poslechnout, s představou nebývá problém, protože je mi povahově podobná a hlavně má podobný vkus. Takže jde spolupráce skoro sama :)

Dneska jsme se vydaly do parku k už pomalu odkvétající magnolii. Ze začátku jsem měla trochu obavu, co z toho vyjde, ale nakonec jsme se do toho obě dostaly a výsledek je fajn. Tak snad se bude líbit i vám :) Víc se rozepíšu asi až časem, teď mám plnou hlavu školy, takže nic jiného moc neřeším.

Jak se z "budu se učit" stalo "mám tři focení".

26. dubna 2013 v 16:07 | Michelle
Duben se blíží ke konci a přijímačky mě straší skoro už i ve snech. Tak jsem si plánovala, že dva týdny před přijímačkama se budu věnovat učení a na všechno ostatní se vykašlu. Najednou se mi v diáři objevily tři poznámky "focení". Zítřejší nakonec padlo, což mi vlastně kvůli těm přijímačkám ani tolik nevadí. Na nedělní se těším už týden a dnešní doufám, že zvládnu a bez potíží. Hlavně, dnešní by nemělo být tfp, což mi vcelku vyhovuje, ale komu by se to nehodilo, že.

Jinak tablové fotky jsou už ve fotolabu, doufám, že brzo dorazí hotové. Těžko říct, jak je slečny dají dokopy, snad dobře, jsou šikovné. Chceme se pak na to tablo jet s holkama podívat, tak vám to vyfotím :) Kartáč na vlasy už je taky konečně v cajku a tak doufám, že mi v pondělí nebo v úterý dorazí domů. Už aby to bylo, ten starý je super a sloužil dlouho, ale už má svůj věk, takže začíná být nevrlý a škube.

Abych tady jen tak netlachala o tom, co je a není, vyběhla jsem ve středu cvaknout třešeň vedle v ulici. Je nádherně rozkvetlá, myslím, že letos bude úrody do aleluja, zahrádkáři můžou být spokojení. Chvilkama je mi líto, že už nemáme zahradu.

Tablo podle Michelle.

20. dubna 2013 v 17:49 | Michelle
Posledních pár týdnů nejsem moc sdílná. Antisociál sice ne, to zase třeba při tomto focení jsme se bavily skvěle (samé holky tam byly), nebo když jsem s kamarádama a tak, ale nemám potřebu psát na blog. Nevím, asi se neděje nic důležitého a to, co se děje mi přijde až moc důležité na to, abych to tady zakřikla. Nebo prostě nevím.

I když ještě přijímačky za sebou nemám (ale už mám všechny potřebné dopisy) a focení se vyhýbám, i když nerada, tak jsem se k něčemu přece jen dostala. Kamarádka letos maturuje a rozhodli se zrovna mně říct o nafocení tabla. Byla to moje první tablová zkušenost a ještě to ani není hotové, ale takový drobný náhled jsem vám chtěla ukázat, jednak aby to tu nezelo prázdnotou a navíc protože se mi to líbí. Možná to není perfektní a určitě mám před sebou ještě hromadu práce, ale další hromadu už mám za sebou a jsem s tím na své současné poměry spokojená. Tak. :)

Snad se vám to bude líbit, kdybyste měli nějaké poznámky, připomínky či rady (hlavně k úpravě), budu jedině ráda :)

Příběh jednoho lednového odpoledne.

4. dubna 2013 v 12:43 | Michelle
Jedna retro K. tady už byla. Ale to totiž nebylo všechno, co toho dne vzniklo. Fakt je, že ty fotky ležely a sem tam jsem si vzpomněla je projít a vybrat některou k úpravě. Teď už jich ale pár je, tak z toho uděláme příběh. Nebo ne?

Začali jsme u maringotky, díky jejíž barvě fotky vypadaly jako focené za slunečného letního dne. Pak jsme přesedlali k zajímavějším fotkám. Teda, snad :D

No, nebudu to tady okecávat, stejně to nemá smysl. Chtěla jsem jít fotit dneska, ale nevyšlo to. Tak nevadí, snd příště :) a vlastně... už zítra. A pak za týden a pak pauza do přijímaček. Tak.


Ta první je taková klasika. Roztomilý portrét, kterým nikoho neurazíte, ale mě ani nenadchnete. Už mě tady ty klasiky moc nebaví. Dokud jsem se na tom měla co naučit, bylo to fajn. Ale teď už mi to moc neříká. Nejvíc ze všeho mě láká focení dvouokým zdcadlem :)

A teď ty, které se mi líbí víc a přijdou mi zajímavější.



Tak co myslíte? Vím, že mám před sebou ještě hromady práce a že se toho musím ještě hodně učit, ale mám z nich dobrý pocit, protože se mi zdá, že je to od začátků obrovský pokrok. Až bude červen, udělám srovnání. Jaký je ten dvouletý rozdíl.

Poslední střípky zimních focení, letos zas až na jaro.

8. března 2013 v 23:14 | Michelle
Dodělala jsem slíbené fotky.

...

Už druhý den si ujíždím na One way or another od One direction.

...

Začala jsem si pouštět ukolébavky na dobrou noc. Funguje to, už nezírám hodinu do stropu. Díky, Teeda :)

...

Zkusila jsem napsat na fejs, že budu potřebovat nějaké modelky na jaro a léto.

Mám jich asi 15.

Některé dostanou košem... jsem vybíravá.

...

Za týden pořádám filmový maraton, slečny sehnaly fajnové filmy, z 90% nové a jestě k tomu každá přinese něco k jídlu. Tak se pořádají párty :D

...
Učím se na přijímačky, jak se stalo, že mám přihlášku do Brna?

...

Každopádně, tohle jaro bude stát za to.

Poslední střípek letošní zimy. Pak v neděli závody, to se nepočítá.

Tak trochu retro...

Zpátky v sedle?

2. března 2013 v 13:26 | Michelle
Od chvíle, kdy jsem poslala přihlášky, jakoby se ve mě něco zlomilo. Sice energie nemám zrovna na rozdávání, ale pořád je jí dost, pokud se spojí s chutí něco dělat a dobrou náladou. Dodělala jsem resty ve fotkách, začala se učit na testy a dokonce jsem si trochu uklidila pokoj. Jediné, co se nedaří, je psaní článků. Asi teď moc není o čem psát. Nebo spíš nemám střevo. Ale nachystám vám už konečně něco, slibuju. Ideálně dnes večer, protože bych měla mít čas.

A teď nějakou tu fotku. Vlastně dvě. Byly jsme s T. fotit v druhé polovině ledna, byla děsná kosa, foukal ledový vítr a bylo fakt nepříjemně. Ale T. byla odvážná a myslím, že výsledek za následnou nemoc stál.

Facebooková kvalita, neberte ji vážně. Na mých stránkách to bude v lepší kvalitě.


Tak která? :)
Za mě asi víc ta barevná. O té jsem věděla, že bude super ještě ve foťáku na mostě.

V. je prostě fotogenická!

28. ledna 2013 v 21:40 | Michelle
Minule jsem přidávala sluníčkovou fotku, dneska to bude diptych bez sluníčka. Tohle bylo focení, kde nemusím stresovat s úpravama, hraju si s něma podle sebe a nespěchám. A taky bych řekla, že to podle toho vypadá. Taky mám v merku další focení, jen na něj budu potřebovat adeptku se psem. A ne svačiňákem. Snad se mi některá ozve, až to hodím do placu.

Jinak zbytek těchto fotek bude na mých stránkách, kdyby to někoho zajímalo, tak se tam dostanete přes facebookovou stránku - tady. Odkaz na stránky je v informacích, myslím, že je tam dám nejpozděj zítra, pilně pracuju :)

Svým způsobem se prací odreagovávám, dneska jsem matiku totiž nedala a nechce se mi hrotit ani další pokusy, protože pořád se ještě chci hlásit jinam a pořád to nejsou obory, kde by mi uznali tak šílené předměty. A usilovně pracuju na vlastních akcích do ps. Zatím se učím, ale časem určitě vymyslím něco dost neutrálního pro hromadu fotek. Třeba na tom jednou udělám kariéru jako jiní :)

No, dost okecávání, stejně vím, že vás víc zajímá ta fotka :) Jsem ráda, že se vám ta minulá líbila. Tahle má studenější barvy, protože při té první sluníčko svítilo a při těchto ne. Jinak akce použitá tady se jmenuje Snow White beauty :)


Tak co říkáte? Líbí se vám i tato V.? :)

Zase jednou focení, ze kterého mám radost.

26. ledna 2013 v 22:50 | Michelle
Už dlouho se mi nestalo, že bych přišla domů z focení a měla z něj opravdu dobrý pocit. A to dokonce i po shlédnutí v pc. A ještě k tomu jsem se ráda vrhla na úpravy. Teda, spíš jsem se k tomu nemusela moc přemlouvat.

Ale tentokrát jsem opravdu spokojená. Vyvedlo se to, protože to bylo opět focení bez stresu, bez toho, že bychom musely mít aspoň xy fotek, že se nesmí nic pokazit a blá blá blá. Prostě to bylo fajn. Povídaly jsme si, trošku jsme se po cestě na místo poznaly... a tak. Prostě fajn odpoledne. Takové focení by měly být všecky.

Btw. Zeman prezident? Kam ti lidi dali hlavu? (A tímhle veškoré moje vyjadřování k politické situaci prozatím končí.)


Líbí se vám slečna V.? Mně jo. Mám z ní upřímnou radost.

12ti denní.

17. ledna 2013 v 12:42 | Michelle
Jak jsem psala, za tento týden bych měla zvládnout tři focení. První z nich už mám za sebou - novorozeňátko. Zítra a pozítří mě čekají další. Focení se nevyvedlo zrovna tak, jak jsem si představovala, ale bylo první a musím ještě vychytat nějaké ty chybky. Proto jsem to taky dvěma maminkám nabídla zadarmo.

Mám ale zásek na retuších. Co se týká focení samotného, tak mám teď milion nápadů, hlavně na portréty, a děsně moc se těším, až se to bude dat zrealizovat (zatím není moc vhodné počasí), ale prostě sednout si k photoshopu a zase dělat takové ty rutinní úpravy, vzít retušovací štětec, zjemňovat pleť, upravovat oči... a blá blá blá. Prostě. Nevím. Nějak to teď dělat prostě nemůžu. Ale budu muset, protože už zase se mi ozývají lidi, kteří si to focení platí... a já je odmítat nechci, protože se mi líbí mít na účtě peníze. Navíc se tím člověk cvičí, že... akorát když máte zrovna chuť na pauzu... :D Dost blbých keců.

Objednala jsem si únorový SenzaBox a jsem na něj děsně zvědavá. Přijít by měl nějak hned po tom, co se vrátím z hor, takže to bude fajn.

A teď toho drobka. Jenom detail zatím, ještě jsem nějak neměla super náladu na to retušování, takže snad zítra. Nebo tak. Nebo taky po zkouškách, že. Takže vlastně za týden. Jupí :)

Přípravy v plném proudu, aneb newborn.

11. ledna 2013 v 12:01 | Michelle
Jdu si jen tak nevinně napsat článek o tom, jak jsem byla dnes celá oblepená polystyrenovýma kuličkama a na hlavní stránce na mě vybafne moje fotka. Teda, naštěstí ne fotka mě samé, ale fotka, kterou jsem dělala letos v létě. Co to? Šok! Ale ty komentáře tam jsou milé. Třeba mé zbytečné okecávání najde zase někoho dalšího, kdo to bude číst.
Tak či tak, spadla mi brada a ač nevím, čím jsem si to zasloužila, cítím se poctěna. Třeba přece jen nějaký ten talent na focení mám. Kéž by.
Pořád se nějak zmítám mezi dvěmi směry. Myslím ve fotce, samozřejmě. Na jednu stranu bezpečné domácí focení miminek... kde jsou více méně v pohodě prachy a můžu si tím vydělat na další foťák (který by se mimochodem dost hodil a to co nejdřív), na druhou stranu mám strach, že bych se v tom mohla zahrabat a nemusela bych se už dostat k fashion. Taky je ale fakt, že když budu chtít, prostě se seberu, odjedu a miminka tady (bohužel?) nechám.

No, dost o mé existenční krizičce (taky vůbec netuším, jaký obor na vyskou si mám dát, damn it), teď to, co se momentálně děje. Dlouho jsem chtěla zkusit fotit newborn, "na americký způsob". Udělala jsem si newborn nest, mám domluvené dvě mimina, nějaké deky doma taky už jsou, čepičky též a bla bla bla. Teď čekám na první termín focení, jsem trochu nervózní a procházím fotky mých oblíbených newborn fotografek.

A tak jsem udělala koláž s mých oblíbených fotek od dvou z nich a chci se o to s vámi podělit. Samozřejmě se pak podělím i o výsledky toho mého focení. Na což se mimochodem děsně těším :)

(tahle je best of the best, mám od Rachel průvodce)

Nálada pořád v plusu a palečky bolí.

9. ledna 2013 v 13:27 | Michelle
Možná je to tím, že mám dobrou náladu. Možná že se nic neděje. Aspoň nic, co by stálo za zmínku. To, že jsem byla nakupovat nejspíš nikoho nezajímá. To, že jsem si posunula termín zkoušky z matiky je jednak pochopitelné, ale taky pro vás naprosto nepodstatné.

Domluvila jsem si na pátek focení. Mělo by být úplně super. Teda :D já mám takovou představu, jak to dopadne opravdu - těžko říct. Ale snad to bude ok. I další týden mám portrétní focení. Teď se ale kromě školy soustředím na novorozeňátka. Jedno už je na světě a měla bych ho jet nafotit co nejdřív. Jenže... nemám NIC nachystané. A jsem z toho nervózní. Newbornnest není, i když kuličky už jsou na cestě. A navíc. Je to chlapeček - takže čepičku mám jenom jednu a to velkou a nic víc. Musím něco vymyslet. Ale co? Nemám na to prachy. Damn it. Potřebuju prááááci!

A tak když "nemám do čeho píchnout", konečně jsem se pustila do cvičení. Špičky jsem na nohách neměla tak dlouho, že už jsem zapomněla, jak to bolí. Prsty si odvykly, takže to je jako začínat znova od píky. Ale... já vím, že mi to za to stojí. Takže... vzhůru za zničenou manikůrou! :)

Fotografie s příběhem.

4. ledna 2013 v 13:26 | Michelle
Nevím, kdo všechno ten blogový časopis znáte, ale jmenuje se Numero Un a mají i oddělení fotografie. Od Lady Lianny jsem dostala pověření starat se o sloupek Fotografie s příběhem. Články tam zveřejňované zůstanou tam. Je to i v pravidlech, že je nesmím zveřejňovat jinde. Ale ráda bych vám dala šanci si počíst, proto vám sem chci dát aspoň odkaz.

Než se mi zase rozjedou větší projekty, mám na psaní článků čas. Což jde vidět tak trochu i tady. Pokud máte zájem se dozvědět něco o postprocesu mých fotek, nebo si jen počíst o tom, čemu rozumím víc než škole, prosím :)

A tady je fotka, která tam je, pro ty, kterým se tam nechce chodit a číst :)

Sparkling PF 2013.

31. prosince 2012 v 21:02 | Michelle
S rychlými špunty, zmrzlinou a hromadou dalšího jídla nad učením a filmy. Letošní Silvestr nebudu mít divoký kvůli zkouškám moc moc brzo v lednu. Ale předpokládám, že vy už jste skoro všichni někde v akci, já jdu aspoň na chvilku k bráchovi, za švagrovou a synovečkama. Vám přikládám fotku, kterou jsem dělala dnes. Po víc jak roce a půl jsem znova zapla samospoušť a vyfotila sama sebe. Nebylo to snadné, nemám tolik praxe jako jiní. Ale myslím, že výsledek není zlý :)

Takže. Jen to dobré do nového roku, ať to píše, fotí, kreslí, hraje... nebo čím vším se bavíte :)

Bosá baletka.

28. prosince 2012 v 12:00 | Michelle
Taky plánuju článek s oblečením, jak dodělám aspoň kousek školy nachystám taky ten o kosmetice. Teď ale tu slibovanou slečnu. Fotila jsem ji na konci září, ještě bylo krásně teplo, ale i přesto byla úžasně otužilá. No jo, žije v těch horách celý život, narozdíl ode mně :)

Radši to nebudu okecávat dál. Stalo se včera, to jsem měla hodně rozpovídané. Zkoušela jsem na baletce nové úpravy a myslím, že to byl dobrý nápad, protože je to zase kousek něco jiného a mně se to líbí, co vám? :)

Jak vidím stromek na náměstí já.

23. prosince 2012 v 21:22 | Michelle
Dlouho jsem nedávala nic do této rubriky a doufám, že to chápete. Měla jsem všech těch fotek plné zuby. Myslím, že není divu. Už mě to ale přechází a zase se mi vrací elán a chuť na nové projekty.

Teď ale mám pár dnů odpočinku od focení lidí, protože už začíná zase období "a myslíš, že bys mohla...?". Nemohla.

Tak jsme s kamarádkou vyrazily na prochházku. Ten večer byla děsná kosa, minimálně u nás. Mrzí mě, že jsem prošvihla vánoční trhy a nějak víc touto atmosférou nabité fotky jsem prostě necvakla, ale s tím už nic nenadělám a pokusím se to napravit aspoň se zimní tematikou. Taky už mám plán. Stihla jsem ale vyfotit stromeček, i když trochu jinak.

Nebudu to zbytečně dlouho okecávat, snad až zase v deníčku, tak... snad se vám bude hokus-pokus líbit :)

Veselé Vánoce!

Okouzlující K.

14. prosince 2012 v 13:03 | Michelle
Během té hromady práce jsem se nějak dostala do bloku a nebyla jsem schopná sem dát nějakou fotku. Nechtěla jsem je ani vidět. No, nevadí. Teď mi jich zbývá asi 5 a to jsou ty, které už asi do tisku fakt posílat nabudu. Teď jsou fotky z obou boudoir párty ve fotolabu a já si při škole spokojeně čekám, až budou hotové a dorazí mi domů.

Teď se snažím nahrát přednášky z ožp na uložto, což jde pomaleji, než jsem doufala. Zoufalé, jak je toho všeho teď najednou moc. Asi se opravdu z toho předtermínu odhlásím. Potřebuju to, přiznejme si to. Pak už to bude docela sranda, ale teď to moc nemám šanci stihnout, jelikož na pondělí dělám ty výkresy, zítra jedeme nakupovat a pak se musím mrknout na laboratorní techniku a toxikologii, ekologii a bezpečnost práce. Hahaha. Z toho budeme dělat zápočty. Uvidím, jak to budu stíhat, možná si ten předtermín nechám. Ale asi ani ne...

Přestanu vás obtěžovat nepodstatnýma kecama o mojí nedůstojné škole a dám sem tu K. :) Ta proměna byla dechberoucí a fotka měla na fb opravdu úspěch, jako jedna z mála. Tak snad se bude líbit i vám. Jinak chystám něco jako malý fejeton o výběru vysoké. Snad se k tomu brzo dokopu. :)


Líbí? Kdyby jste se chtěli podívat na další fotky, tak jsou na FB.

Ochutnávka druhého termínu, aneb E.

5. prosince 2012 v 20:26 | Michelle
Dnešek jsem strávila nad fotkama E., jejíž ukázku vám sem taky chci dát. A pak ještě J., ale ta vlastně vůbec nejde vidět. No. Snad za to nedostanu vynadáno a snad se vám budou aspoň trochu líbit :) Nemám moc chuť se rozepisovat, ráno vstávám v půl páté a to vskutku není nic moc. Takže se mějte a klidně směle kritizujte :)

Krásná A.

2. prosince 2012 v 20:27 | Michelle
Kdybyste ji normálně potkali na ulici, vživotě by vás nenapadlo, že to může být ona. Tuhle fotku naprosto miluju a ač jsem fotila na první pohled fotogeničtější i mladší holky, na tuhle fotku zatím nemá žádná z nich.

Je zajímavé, že mám tolik modelek, jejichž jména začínají na A. Nevím, čím to je, asi je to osud. Nebo... taky ne. Tentokrát jsem taky fotila M, P, I, K, E, B a J. A pak teda A. Kdybych to vhodne seskládala, je z toho IKEA. Nevadí. Snad tam brzo pojedeme, potřebuju nakoupit nějaké věci na focení.

Taky se moc omlouvám, že teď zanedbávám své blogové kamarády. Mrzí mě to. Jak budu mít trochu volněj, vrhnu se na vaše články. Doufám, že nepřijdu o moc.

A teď slibovaná A.


Pohádka o síle postprocesu.

28. listopadu 2012 v 11:38 | Michelle
Vzala jsem fotku, kterou jste tady už viděli. A udělala před a po. Nechci tím nikomu dokazovat, že to bez něj nejde a ani naopak dokazovat, že by snad byl postproces důležitější, než samotný proces při focení. Jsou obory, kdy je takřka nepotřebný a všechno je jenom o "cvaknutí". U portrétu je to ale jinak...

Neměla bych zveřejňovat všemožné retuše, které často dělám, ač bych se tomu ráda vyhla, protože modelky by mě mohly chtít ukamenovat za zveřejnění jejich nedokonalosti a nebo by se už nenechal nikdo vyfotit, protože by měli pocit, že ve výsledku už vlastně nejsou ti lidé, ale jen jejich dokonalejší klony. Tak to samozřejmě není, ale vysvětlujte to někomu...

Proto jsem vybrala slečnu a fotku, kterou jsem sem už dávala, protože se nemá za co stydět a protože tady žádné extra retušování nebylo třeba (vlastně jen pár nedokonalostí pleti, ani jsem ji zjemňovat nemusela) a jde vidět opravdu jen to, že i fotka se špatnými světelnými podmínkami se dá upravit tak, aby to skoro nebylo poznat.

(a taky je to děsně malé :D ale jinak by tu nebyla vidět celá :))

BoudoirM

27. listopadu 2012 v 11:18 | Michelle
Začala jsem od začátku, tak jak mám obvykle ve zvyku. Tentokrát jsem si to ale brzo rozmyslela a rozhodla se, že nejdřív udělám tu slečnu, z jejíchž fotek mám nejmenší radost, na kterých vím, že je moc práce, aby byla spokojená a které prostě chci mít z krku. Proto teď dokončuju její poslední fotku a mám z toho takovou radost, že to, co s tou fotkou provádí se rovná kouzlům. Tak ráda bych se vám pochlubila s před a po, bohužel ale mi to nebylo dovoleno.

Protože jsem ale o boudoir mluvila pořád, chci vám sem dát zatím aspoň jednu fotku modelky, která se nemá za co stydět. Vypadá jako hvězda filmu 50.let a je to prostě kočka.

Poslední dobou z focení a hlavně z pozdějších úprav nemám zdaleka takovou radost jako dřív. A už jsem přišla na to, čím to je. Mám tak nějak pocit, jakobych stagnovala. Dostala se na úroveň dobře působících fotek pro klienty a tím to hasne. Přestávám si být jistá miminama, i když ano, zkusím to. Ale dál? Budu dělat víc vlastních projektů, focení budou takové, aby vypovídaly nejen o technice, kterou jsem se naučila ovládat, ale chci jim znova vdechnout kapku umělečtější hodnnoty. Pár nápadů už mám, až se mi podaří je z realizovat, určitě se tady objeví. Řekla bych, že je na co se těšit :)

A teď moje M.

Kočičí. Aneb. Ségra, vidím tam další kotě!

24. listopadu 2012 v 15:53 | Michelle
Děsná fotka. Když jsem ji viděla ve foťáku, vypadala kouzelně. V počítači už ani ne. Jenže... po pár týdnech mi to nedalo a zkusila jsem z ní vytáhnout, co se dalo. A ejhle, trochu to šlo.

Brácha měli koťata. Dvě. Původně jich bylo šest... A teď ta dvě, co přežila nálety dvouletého hocha i kočičí mamky odevzdali do ruk novým majtelům. Nestihla jsem je vyfotit znova. Moc práce, málo času, žádné myšlenky. Nevadí. Mám aspoň něco a třeba příští rok... trefím další :)


Fotíte koťata? Máte je rádi? A máte radši kočky nebo psi?

 
 

Reklama


Rubriky