fototvorba Mischy

Jak jsem zkoušela nový objektiv.

17. května 2012 v 15:54 | Michelle
Tak. Konečně mi přišel vytoužený a opravdu hodně dlouho očekávaný objektiv. Naši ho přivezli v sobotu v noci, kdy jsem já byla někde v akci, ze které jsme se vrátili v 6 ráno. Po čtyřhodinovém spánku mě doma čekali dva malí ďáblíci. K mé úlevě je maminka vzala na chvilku na procházku, takže jsem si mohla odpočinout. Než jsem to ale stihla, tatínek mě zaúkoloval ozkoušením objektivu, jestli je všechno v pořádku atd.
A guess what? Je naprosto nejlepší! Prostě ho miluju. Fotila jsem mé rodinné příslušníky, ale nepředpokládám, že by zveřejnění tady vzali jako poctu, nýbrž by mi vynadali. Naštěstí jsem to ale zkoušela i na jiných srandách, jako například na orchideji, kterou moje maminka dostala od maminky a tatínka dvou ďáblíků. (jejich tatínek má polovinu mých genů, bídák)
Tak tady je :)

Volno se má využít. Evidentně jsem naprosto neschopna jakékoliv formy prokrastinace.

12. května 2012 v 16:20 | Michelle
Neumím odpočívat. Vlastně na to ani nemám čas, abych pravdu řekla. Dnešek jsem měla v původní verzi trávit focením Mamuta, ale padl odvoz, padlo focení. Tak jsem si říkala, že nově objevený volný den strávím nad výrobou čelenek na focení pro mimina. Nějaký čas tím trávit můžu, ale rozhodně ne celý den. Včera jsem to nevystíhala, takže jsem dnes zaběhla do obchodu pro organzu a nějaké knoflíčky. Co čert nechtěl, chvilku na to jsem se dozvěděla, že budu dnes hlídat. Miluju naše dětičky, včera jsme dokonce zmáli takové to rychlofocení, jak prostě mají děti dobrou náladu a vás napadne, že by z toho mohlo vylézt pár fajn fotek.
Asi před minutou mi volal bratr, že je ošklivo, takže se hlídání přesouvá na zítra. Vlastně mi to docela vyhovuje, potřebuju se nachystat na dnešní večůrek a taky upravit pár fotek.
Jo. Dneska bude pááárty hárd.
4 holky, z nichž jedna slaví 20, flaška tequilly, pár pomerančů a skořice. Boty na podpatku, trošku sexy oblečení, krejzy doplňky a hodně, hodně, hodně super zábava. Samozřemě to rozjedeme na klubu, o tom žádná.
Konec o dnešku a teď ukázka mojí práce přes dny volna. Prostě mi nešlo nic nedělat.





Jak minulý týden bylo jaro a teď už není.

28. dubna 2012 v 17:42 | Michelle
Jasně že není. Co to je? Tohle už je přece léto, žádné jaro! Je normální, abych v 8 večer šla ven jen v tílku a kraťasech? V dubnu? Tohle je léto, žádné jaro. Nezlobte se na mě, ale já to tak vidím. A moje ramena taky. Dneska jsem si je trošku přismahla. Byla jsem venku. Doprovodit kousek kamarádku domů, na bruslích. A hádejte co? Moje kůže je tak o tři odstíny tmavší. Nejmíň.
Konec keců, teď to pozitivní. Tady je ten oficiální článek, který viděla modelka. Bylo to moc fajn, zasmály jsme se a hromadu fotek jsme zmákla během necelých dvou hodin, včetně vybírání oblečení a přecházení přes půl města. Po dlouhé době zase ukládám fotky sem, chci vám ukázat ty, které jsem nedávala na of. stránku. Ale samozřejmě, v tom odkaze navrchu je ofi článek, takže všechny fotky, co byly zveřejněny. A teď bonus :)
Snad se vám budou líbit. Kdyžtak tady si někde můžete najít kontakt i ceny, kdyby měl kdokoliv zájem o focení :)


Pár fotek z kategorie party people - koncert.

8. dubna 2012 v 13:38 | Michelle
Můj milostný život už nějakou dobu stagnuje, jenže já se nechci utápět v depresích. Možná by mi to prospělo a někoho si našla, ale jsem ten typ holky, co se radši zavalí prací, jen aby na to nemusela myslet. Pak to dopadá tak, že mám kolem sebe desítky kluků, se kterýma kalím, bavím se a jsme kamarádi, ale nic víc. Neumím se chovat tak, abych někoho z nich sbalila. Prostě na to mám moc nízké sebevědomí. Pokukujem, usmíváme se. Ale nic víc neudělám, protože prostě nemám pocit, že by to mohlo vyjít a že by z toho něco bylo. Navíc mám taky strach, že až se to začne vyvíjet, zjistím, že nejsem zamilovaná a že s ním vlastně chodit nechci, takže to odpískám dřív, než se vůbec něco začne.
Dost stěžování.
Jak tak na sebe valím tu práci, měla jsem čest fotit akci, o které jsem vám sem někam už psala. To maškarní. Rozhodla jsem se taky pár fotek věnovat kapelám, nejen návštěvníkům a hostům. A právě o tyto fotky těch tváří na pódiu bych se s vámi chtěla podělit. Každá z fotek odkazuje na původní článek ve kterém jich je víc, než tady. Takže koukněte, pokochejte si, klidně i zkritizujte, pokud mi to k něčemu bude ;o)



Brno, párty, crazy!

7. dubna 2012 v 13:39 | Michelle
Možná by se ten článek dal zařadit i do deníčku, ale tak... Fotky, ne?
Mé pole působnosti se ve čtvrtek rozšířilo až do Brna, kde jsem byla fotit maškarní. Pořádali to spolužáci mé kamarádky -- prváci FA VUT. Už jsem o tom psala. Bylo to moc super, na FB (odkaz v menu) jsou fotky z té akce, tak jako všechny. No a sem vám dám dvě takové míň obvyklé, trochu on my own.
Aaaaa, ráno jsme se podívaly do Vaňkovky, přivezla jsem si úžasnou sukni z Bershky a božsky barevnou kabelku. Možná se toho časem dočkáte =o)


Závody z předminulého týdne.

22. března 2012 v 21:22 | Michelle
Pozdě, ale přece. Nebudu to ukládat znova tady, když je to už tam. Vlastně... fotky tady zůstanou nejspíš v malém provedení, ve velkém se můžete podívat na mojí oficiální stránce. Ale přece jen nechci, aby tady moje fotorubrika strádala =o)
Jakože, profík nejsem, ale spokojená ano. V neděli mě čeká další hokej a pak už vím o další sportovní akci až na konci dubna. A to jsou myslím zrovna dvě zároveň. Pobavíme se, nevadí.

Děsivý týden. Ale předcházel mu fajn víkend, Pustevny a ledové sochy.

21. ledna 2012 v 21:06 | Michelle
Každý den v práci. Tento týden byl a mě, protože šéf byl na horách. Bylo by to supr, kdybych neměla zrovna na tento týden asi pět slohovek. Ale všechno se zvládlo, v práci byla zábava. Rozhodně lepší než doma. A aspoň jsem se něco naučila.
Jinak už to vypadá, že se zase pomalounku začne rozjíždět jakási "fotosezóna". Ač jsem říkala, že si dávám leden volno, přece jen jsem udělala vyjímku. Dostala jsem nabídku na nafocení miminka. Měla jsem trochu strach, ale už jsem spokojená. Sice bude s pozadím trochu práce, ale to nevadí, těším se. Snad nikomu nepřijde divné, že s miminkem nečekám tak dlouho, tady ty drobátka neskutečně rychle rostou a moc se mění.
Byla jsem tam dnes. Malý byl zlaťučký. Tento článek je ale o něčem jiném...
V neděli jsem byla s našima (jo, je mi 20 a jezdím s našima na "výlety", no a?) na Pustevnách, na těch sochách. Doufala jsem, že toho bude víc, ale ani tak toho nelituju. Fotky se snad docela povedly, já si vyzkoušela, jaké to je, když se človšku začínají dělat omrzliny a letos jsem se poprvé podívala na pořádnou zimu. Totiž tady u nás, na jižní Moravě se ta "zima" nepodobá ani náhražce náhražky zimy.






Prosinec jak vyšitý, no ne?

13. ledna 2012 v 18:17 | Michelle
Foto staršího data, co se dá dělat. Těch deset minut na vyběhnutí před dům s foťákem a se stativem jsem si našla, to nebyl problém. Problém byl najít si čas u pc na úpravu během stovek fotek z koncertů, svatby, atd. Dneska jsem to ale hecla. Nevím, mně se výsledek docela líbí, ovšem nemám páru, jak jste na tom vy. Teda dneska. Dneska je 10., což už teď bylo, protože to mi odpadl klavír, takže jsem měla trochu čas a na tu fotku bych zapomněla, než by se mi chtělo zveřejnit další článek. A vzhledem k tomu, že top outfit už byl nachystaný, musela jsem to ještě posunout. I když teď mám psavou, tak uvidíme, jak to bude fungovat.
A teď už dost keců, jdeme na fotku =o)

Dobré ráno přeju, aneb všechno nejlepší do nového roku!

1. ledna 2012 v 18:06 | Michelle
Tak. Zase je to tu. Zase o rok míň k nevímčemu. Ale to je fuk. Doufám, že jak pro mě, tak i pro vás všechny bude tento rok zas o kus lepší než ten minulý, že bude stát za všechnu námahu a snahu a že vyjde všechno co má.
A teď k fotce. Nechtělo se mi kvůli blogu měnit jméno, fotka je už i na facebooku, tady. Tam aktualizuju fotky víc, z důvodu portrétů, které sem nedávám. Nedávám je sem prostě proto, že ty lidi o mém blogu nevědí a já je nechci zveřejňovat někde, kde se na to jen tak nemůžou podívat. Takže pokud chcete víc fotek, mrkněte tam ;o)
Teď už úplně. Fotka je z první svatby, kterou jsem fotila. Mám ji ráda, nějaký ten příběh tam je, celkově byl obřad dost emotivní. Hodně mě to bavilo a pořád baví, doufám, že to byla první, ale ne poslední příležitost. A taky doufám, že se vám bude líbit.

Předvánoční focení.

24. prosince 2011 v 14:24 | Michelle
Vánoční to rozhodně není, je to ještě narozeninové, ale pod nátlakem Vánoc jsem se ji rozhodla upravit, protože na mě vánočně rozhodně působí. Jakože šťastné a veselé jsem vám přála už včera, pokud to někomu bude vadit, podívejte se na minulý článek, já to znova psát nebudu.
Ale tak... jakože romantický den, možná i večer... a blá, blá, blá.
Tak. Teď foto.


*Článek je přednastavený, nebojte, nezevlím na Štědrý den u pc, na to není čas ;o)

Pohledy z Bratislavy

30. listopadu 2011 v 22:54 | Michelle
Už je to skoro čtrnáct dní. Ale to přece nevadí. Vlastně, ani byste to nevěděli, kdybych to sem inteligentně nenapsala. Ale to taky nevadí. Hlavní je, že jsem se dokopala k tomu článku, který si plánuju od chvíle, kdy jsem se vrátila domů.
Jenže mezi tím jsem fotila, oslavila narozky jednou, odpočívala, upravovala haldy fotek, domlouvala focení a teď chystám další oslavu. Jo. Jen tak mimochodem, není to tak dlouho, co jsem slavila dvacetiny. No, už nejsem teenager. Teď jsem oficiálně dospělá. Nic moc.

Bez identity.

20. listopadu 2011 v 17:44 | Michelle
Jednu fotku už tady máte, ale chtěla bych vám sem dát celou sérii, všechny fotky, co do ní patří, takže i tu, kterou už jste viděli.
Jo a taky jsem zjistila, že asi budu muset trochu (vlastně trochu víc) překopat design. Změnit struktoru. Vlastně mě to i mrzí, protože mi trvalo dlouho, než jsem se k tomu dopracovala, oblíbila jsem si ho a líbil se mi a přirostl mi k srdci. Jenže prostě s fotkama se nekamarádí. Ještě si nejsem jistá, jak to bude vypadat, ale prostě to bude muset být jiné.

Dneska jsem byla fotit. Vyrazily jsme kolem půl dvanácté. Zní to jako divný čas, ale prostě to tak bylo. Takové věci se stávají. Fotila jsem jednu slečnu do kalendáře. Jakože kalendář jenom s jejíma fotkama. Měla jsem z toho docela obavu, ale myslím si, že to dopadlo nadmíru dobře. Fotky jsem ještě nestahla, ale už z náhledů jsem byla dost nadšená na to, aby byly aspoň ucházející. Tak uvidíme. A teď ty fotky.

Ze série "Bez identity".

15. listopadu 2011 v 13:47 | Michelle
Nemám náladu na velké rozkecávání. Bolí mě hlava. Prostě nechci, aby to tady skomíralo. Proto jsem se rozhodla sem dát tu slíbenou fotku. Vím, trvalo to. Omlouvám se, prostě jsem nemocná a vážně mi není hej, není mi do zpěvu ani do psaní článků. Doufám, že to bude zase brzo fajn.
Chtěla jsem vymyslet nějaký super outfit, ale jen co jsem otevřela hadrářskou stránku, mé čelo se orosilo stejně jako po dvacetikilometrové bruslařské tůře zvládnuté za necelé tři čtvrtě hodiny. Takže doufám chápete, že se do toho momentálně nehrnu. Nezlobte se.
Jo a. Začínám vcelku vážně uvažovat nad tím, že si pošlu přihlášku do AK. Možná to zní hloupě. Ale co už. Ten foto klub nějak nemůžu najít, takže tak.

Změna je život. A ten má být přece jedinečný, ne?

27. října 2011 v 14:29 | Michelle
Každý potřebujeme něco. A já třeba potřebuju právě tu změnu. Je fakt, že od posledka (kdy jsem se ze skoro platinové přebarvila na nejtmavší hnědou) uplynula nezbylke dlouhá doba, ale přecejen to přišlo. Není změna jako změna a nemusí se to vždycky týkat vlasů. Tentohrát je ta změna trošku komplexnější a proces je dlouhodobější, protože je taky patřičně dražší. Ale je super. Já se prostě nudit nehodlám. A navíc. Teoreticky to zmate úhlavně ne-nepřátele, kterým bych se mohla přestat líbit, což by mi ani za mák nevadilo. Bože. To jsou zase nervy... a teoreticky bych pak taky mohla udělat dojem na trošku jinší typ kluků, který se mi líbí, ale kteří mě mají za malou puťku, což se postupněěěě měnííí. Juch! =o)
Uplně bych si teď zatančila. Chtělo by to nějakou diskotéku. Teoreticky by to nemusel být problém... i když sem tam je problém sehnat lidi. Ale to se co? Zlvádne. Věřím si.
Asi teď budu vypadat jako holka. MUHAHA HÁ!
A teď ta fotka. Je do soutěže u Gabrielly, druhé kolo, extravagantní portrét. No je to super fotka. Teda já ji mám ráda a evidentně podle pánů "fotografů" je taky vcelku hodnotná. Takže tak. Kochejte se, milujte se, ale nemnožte se, jasně? Na to máte čas, děti.
Pá! =oD ♥

Nedělení odpoledne stane se pro mnohé chvílí nudy, aneb podzimní vlaštovky.

10. října 2011 v 13:42 | Michelle
Oficiálně bych se momentálně měla věnovat portrétování. Moje modelka mi ale odjela do Brna a vrátí se v pátek, navíc jsme měli včera takové rodinné odpoledne. Nicméně, abych ale pořád neseděla v baráku na zadku, vyběhla jsem aspoň na chvilku před dům, hned jak jsem zahlédla náznaky slunečních paprsků. Bylo těsně po dešti a kapičky se třpytily všude kolem. Prostě krása pohledět. Samozřejmě, jak jinak, mi sluníčko zalezlo pokaždé přesně v ten okamžik, kdy jsem nastavila foťák. Takže z krásně veselých a romantických fotek jsou spíš takové trošičku podzimě depresivní, což ale k podzimu taky patří, takže doufám, že nebudete mít blbé řeči =oD
Jenom doufám, že tyhle vlaštovky nebudou první a zároveň poslední. Kéž by...

Záhada rozřešena? Aneb panenka na scénu.

2. října 2011 v 11:10 | Michelle
Dneska to bude trochu dohromady s deníčkem. Mám skoro za sebou další s krásně hektických víkendů. Nemůžu se dočkat toho dalšího, který vypadá zatím klidně. I když to, že na něj zatím nemám plány neznamená, že se to nezvrtne a já zase nebudu vědět, kam dřív skočit. Začínám toho mít až nad hlavu.
Jinak. Jak jsem psala v posledním článku, tak pak se to stihlo zamotat ještě víc. Přidali se další. K hodnému a zlému další hodný a ještě jeden neutrální a teď to snad vypadá, že se přidává další ASIhodný. Měla jsem z toho trochu nerv, protože mě přestává bavit, jak se vždycky začnou rojit všichni naráz a člověk pak neví co s tím.
Ale pak se zas jeden z těch rozhoupe dřív a ještě když mu dáte šanci, tak je to pak skoro všechno snažší. Až teda na to, že časem bude třeba se toho zbytku nějak "zbavit". Probůh. Zní to, jak bych byla nějaká barbie a já nevím co. To je krize =oD ale ne, zjistila jsem, že je to tím, že jsem prostě přátelská. Bavím se s něma se všema. Jsem zvyklá se bavit s klukama, takže mi to problém nedělá. Jenže velká část z nich není zvyklá na takové chování od holky a spoustě to imponuje. A už je oheň na střeše. Nebo spíš nervy v kýblu.
Radši už to nebudu rozebírat. Přečte si to někdo nepovolaný, vyloží si to špatně a já z toho budu smutná. Nebo vynervovaná. Když to pochopí špatně ten, v jehož body hovořím já, budu smutná. Když to ovšem pochopí kladně ten, který má dostat vale, tak z toho budu mít nervy a o to hůř se ho budu zbavovat. Ajejej. Teď už radši tu fotku...

Staronová romantička.

6. září 2011 v 17:30 | Michelle
Dneska mám takovou tu "divokou" náladu. Nejradši bych šla na nějakou superextranašlapanou akci, party, diskotéku, to je jedno. Oblékla se nějak rajcovně, dala si nějaké dva tři panáky a udělala pořádný bugr. Dneska je ale úterý. Takže z takových myšlenek se můžu rychle probrat a nechat si to na víkend.
Pár dní zpátky jsem vyhrabala fotky z letošních Velikonoc. Jedna mi padla do oka, tak jsem se ji rozhodla zpětně upravit. Aby jste nebyli ochuzeni, dám vám ji sem. Pro mě to byl tak trochu experiment, co se týče jak takového detailu, tak i následné úpravy. Docela se mi líbí, dalo by se říct, že jsem spokojená. Snad se bude líbit i vám. Teď, vážení a milí, si jdu dát něco málo přes dvacet, tak jako včera. Na bruslích.

Foto pod perexem.

Nějaké to veledílko.

27. srpna 2011 v 18:27 | Michelle
Tak. Aby bylo pro začátek jasno. Právě v tomto okamžiku, kdy píšu tento článek, je 23. srpna, úterý. Nejpravděpodobnější datum, kdy vy tento článek čtete, je 27. srpen. S plnou platností vám můžu říct, že se teď válím někde u moře, v moři nebo na moři. Mám za sebou mochodinovou cestu autem, jejíž část jsem taky odřídila. Těžko říct, jestli proto, že jsem taková aktivistka, nebo proto, že tatínek prostě zavelel. Částečně nejspíš obojí. Kdyby nezavelel, asi bych si jen tak netroufla. Ale kdybych neměla trochu zájem, nenutil by mě.
Podle toho všeho vám asi došlo, že tenhle článek je předpřipravený. Je tady kvůli jedné fotce. Po dlouhé době jsem se hecla a zase jednu přidala. Snad se bude líbit, přeju příjemné pokochání ;o)

Day of colours.

10. dubna 2011 v 11:05 | Michelle
A tož. Včera jsem vám psala, že jdeme fotit. Tak jsme byly fotit. Byly jsme tři, bohužel s Majulí ty fotky sice vyšly, ale ne tak, abych je dávala na takhle veřejné místo do své fototvorby. Ale myslím, že pro ni budou hezké ;o)
Ovšem, Magďuš je šikovná, už se docela naučila fotit tak, aby se to dalo upravit k dokonalosti, takže tu fotku, kde jsme dvě, tak tu fotila ona. Ještě to tam taky napíšu, ale do úvodu to patří taky.
Tak či tak s ohledem na to, jak jsme měly špatné baterky, tudíž i málo času na focení, dopadlo to dobře. Možná dokonce i nad mé očekávání. Jsem spokojená. No jen počkejte, uvidíte ;o)
Pak ještě kafíčko a palačinkyyy, takže osobně jsem spokojená nadmíru. Tak fajnový den jsem nezažila už dlouho. Doufám, že to zase brzo zopáknem ♥.

Tak hodíme něco do placu?

10. března 2011 v 20:18 | Michelle
Tak mě napadlo... že sem zase dám po dlouhé době nějakou fotku. Vybrala jsem jednu momentku, kterou mám moc ráda. Zrovna řešíme tablo, tak přemýšlím nad fotkama... v dubnu snad budem fotit, takže je toho dost a moc se těším.
No a tablo vypadá úchvatně nadějně, strašně se na to těším. Už jsem zvědavá, jak to dopadne. Ale pokud to dopadne, mohla by to být dobrá pecka. Jo, život maturanta je občas i fajn. =o)
No a teď už vás nechám kochat mým dílkem a přestanu vás zatěžovat tady těma žvásatama. To zase až někdy jindy. Tak snad se bude líbit... =o)

Takhle hoří minulost.

19. prosince 2010 v 10:39 | Michelle

903
Je to tak jednoduché... tak smutné. Spálit kus vlastní minulosti. To je tak, když... nevěříte, ale namlouváte si, že není důvod nevěřit. Jenže pak zjistíte, že je důvot nevěřit. Chce se vám křičet, chcete vrátit čas a napravit tu bariéru sebeoblbování. Jenže to je vám k ničemu. Tak... se rozhodnete jinak. Zapomenout, zničit, být mimo dosah. To je asi to jediné, co vám může pomoct. Jo a pak taky ten hezký kluk, o kterém jsem doposud radši nikomu neříkala, protože jsem měla výčitky. A taky ta hromada ajťáků, o kterých jsem taky radši nemluvila, abych neměla výčitky. Ale teď už můžu. Teď už vím, že i když to možná někoho naštve, nikomu tím neublížím tolik, jako to dokázal on mně. Tak se pokochejte mým pálením vzpomínek, které jsem si chtěla vyfotit...

No.1, Prezentace začíná!

6. prosince 2010 v 17:16 | Michelle
898
Asi začnem od něčeo staršího, ať máte případně příležitost se kouknout, jak se fotograficky vyvýjím. Možná to bude staré rok, možná dva, možná taky tři. Nebude to postupně, nechce se mi nad tím tolik přemýšlet. Ale vždycky to bude pod perexem, kdo o to nestojí, ať se nemusí dívat.
Tak...
Snad to aspoň někdo ocení=oD
Příjemné podívání vám přeju,
vaše Michelle
 
 

Reklama
Reklama

Rubriky